Pozice Trikonásana, utthita trikonásana se Sylvií Nikolićovou

Trikonásana, utthita trikonásana (utthita = roztažený, napjatý, trikon = trojúhelník).

Dnes bychom se zamysleli nad pozicí, která opět vychází ze stoje, ale je tu jiné postavení chodidel než v předchozí popisované poloze. Můžeme do ní vstoupit ze stoje rozkročného asi na délku obou upažených paží. Budeme-li provádět pozici, která se vyznačuje pohybem ve směru úklonu, do pravé strany, pak vytočíme pravé chodidlo ze stoje rozkročného směrem ven tak, aby špička chodidla směřovala stejným směrem jako prsty pravé dlaně, která je v upažení. Druhé, levé chodidlo se snažíme natočit stejným směrem za pravým chodidlem.

Různé jógové zdroje či školy učí někdy i přesnou polohu ve stupních, domnívám se však, že je to více individuální. Záleží na poddajnosti měkkých tkání v okolí hlezenního kloubu, na jeho mobilitě, která může být také ovlivňována tvarem a postavením kostních struktur v kotníku či prstech nohy. Dále je tu důležitá funkčnost chodidla, podélná i příčná klenba.

Do této pozice je opět velmi důležité se správně opřít. Funkční opora v oblasti chodidel směřována do malíkové hrany směrem k patě, stejně tak do vnitřního okraje metatarzového kloubu palce a vnějšího kloubu malíku. Opora je důležitá pro zdravý pocit dostatečné jistoty a stability, aniž bychom při tom pokrčovali prstce na chodidlech. Můžeme mít pocit jakéhosi přisátí se chodidly směrem k podložce, ale zároveň touhu se směřovat od chodidel vzhůru.

Od takto opřených chodidel neseme pánev a trup s hlavou vzhůru, opět s vědomím jemného tahu, směru kosti křížové dolů (nikoli podsazování pánve). Můžeme mít pocit otevřených kyčlí, otevřeného hrudníku do stran, ale vždy bez navyšování napětí v těle. S pažemi v upažení se na počátku pohybu lehce vytahujeme za pravou dlaní, abychom mohli pokračovat úklonem směrem k pravému chodidlu s vědomím délky či protažení podél páteře. S pohybem jedné paže směrem dolů se může současně pohybovat i druhá paže do upažení směrem ke stropu. Tato poloha paží je náročná na ramena, je třeba stále myslet na dlouhou linii rameno – ucho, vhodnou polohou vzhůru směřované paže je vnější rotace v pletenci ramenním, dlaň směřuje k hlavě, palec za záda.

Další možnou polohou paže je vzpažení. Podobně mohou být různé i polohy hlavy, kdy nejnáročnější je rotace hlavy směrem k horní paži. Je důležité, aby nebyla hlava v této poloze v záklonu. Snadnější polohou je hlava ve střední pozici, pouze s pohledem očí k horní paži, případně jazykem opírajícím se o horní patro s plnější oporou okrajem jazyka do patra směrem k horní paži.

V pozici se můžeme s každým nádechem pocitově protáhnout mezi temenem hlavy a kostí křížovou s vědomou oporou od chodidel. Během výdechu v dosažené poloze uvolňovat zvýšené napětí v těle. Vnímejme, jak nám ke zvědomení dechu pomáhá prožitek prostoru v hrudním koši s harmonií mezi pravou a levou boční linií trupu. Poloha horní paže může ve vzpažení přinést intenzivnější prožitek protažení horní linie trupu, spodní paže se může dotýkat bérce či být opřená o cihličku. Je-li v kontaktu s podložkou, pak se již nejčastěji jedná o kombinaci předklonu, úklonu a rotace trupu. Pokud udržujeme úklonovou pozici, pak máme pocit, jako bychom se opírali zády o zeď.

Trikonásana je vnímána v józe jako pozice, v níž můžeme zažívat jednotu těla s dechem a duší. Máme-li však prožívat určitou symboliku ásan, je třeba nemalé dávky správného rozlišování mezi urputnou aktivitou se zvýšeným napětím v těle a mezi aktivitou provázenou uvolňováním přebytečného napětí s cílem harmonizace těla. Je to opakování stále stejného principu.

Krásné léto ???? SN

Související články:

Jak na správný jógový sed nám radí Sylvie Nikolićová

Tadásana – pozice hory se Sylvií Nikolićovou

Hluboký předklon – uttkásana – hasta páda ásana se Sylvií Nikolićovou

Vracíme se z předklonu se Sylvií Nikolićovou

Hledání vnitřní stability a úleva od bolestí páteře začíná od nohou s Martinou Wellnerovou

Hledání opory ruky a jak na kočku s Martinou Wellnerovou

Vírabhadrásana – pozice bojovníka se Sylvií Nikolićovou