Nejčtenější články
Hovory s Annamalai svámím 8
ČETBA NA POKRAČOVÁNÍ
HOVORY O SEBEREALIZACI
Annamalai svámí
přeložil Rudolf Skarnitzl
Texty uvádíme s laskavým svolením dcery pana Skarnitzla a držitelky autorských práv paní Jany F.
Toto je osmá část četby na pokračování. Přechozí první, druhou, třetí, čtvrtou, pátou, šestou a sedmou část si můžete přečíst na těchto odkazech.
Když však chceme jít nad tělo a mysl, musíme chápat a plně přijmout to, že všechny informace, které nám smysly obstarávají, postrádají na skutečnosti. Jako fata morgána vytváří přelud oázy v poušti, smysly vytvářejí dojem, že svět, který mysl před námi vnímá, je skutečný. Zdánlivá skutečnost světa je iluzí a jedná se o špatné pochopení. Když mysl vnímá hada tam, kde ve skutečnosti je pouze lano, pak je to jasný příklad, kdy smysly posílají pomyslný obraz, který je položen na skutečném podkladě. V daleko větším měřítku se promítá neskutečný projev světa, jak jej poskytuje mysl a smysly, na skutečném podkladu átmana.
Když jednou nastane, že vidíme ono navalení (neskutečného na Skutečné), pak vnímáme neskutečnost jmen a tvarů, které jsme stvořili, a zapomněli jsme na substrát, skutečnost, která je jim podkladem. Naši učitelé a naše duchovní literatura uvádějí mnoho příkladů. Když vidíte např. vyřezaného slona, pak v tom okamžiku zapomínáte že to je jen dřevo. Vidíte vyřezaný tvar a vaše mysl dá tomu tvaru jméno slon. Zatímco vaše mysl zaznamenává jméno a tvar slona, zcela odpadává, že se jedná o objekt, který je kusem dřeva. Stejné to je, když vidíte zlatý šperk. Vidíte tvar, který nazvete prstenem nebo náramkem, a při pozorování onoho tvaru dočasně zapomínáte na substanci, ze které je zhotoven.
Sebezkoumání je proces, při kterém je pozornost zaostřena na substrát, a nikoli na jména a tvary, které jsou na něj navaleny. Átman je substrátem, ze kterého se všechny věci zdají vystupovat, a džňánin je ten, který je si neustále vědom jejich pravého podkladu. Nikdy není oklamán tím, že by věřil ve jména a tvary, které smysly vnímají a které by měly svou vlastní existenci.
Vše, co v této místnosti vidíme, např. obraz Bhagavána zde nahoře, vše je neskutečné. Tyto věci nemají více skutečnosti než objekty, které vidíme v našich snech. Myslíme si, že žijeme v opravdovém, hmotném světě a že naše mysli a těla jsou skutečnými entitami, které se v něm pohybují. Když je átman pozorován a poznán, všechny takové myšlenky vyblednou a zůstáváme pouze s poznáním: Jenom átman existuje.
Otázka.: Pokud se budu dívat na všechny lidi jako na neskutečná promítnutí, na čem zakotvím pocit morálky? Mohu tu chodit a zabíjet je nebo okrádat, aniž bych se pociťoval vinen, protože vím, že to jsou jen určité osoby v mém snu.
A.S.: Všechno, co vnímáme, je májá, neskutečný sen, avšak člověk by neměl přemýšlet tak, že by si říkal: „Jelikož je vše neskutečné, mohu dělat, co chci“. Pro špatné činy, které jsme ve snu způsobili, jsou snové důsledky, a jelikož stále sníte, že se pohybujete ve skutečnosti, budete za své špatné činy trpět. Nepodporujte zlo a nenávist. Buďte ke všemu vyrovnaní.
(Annamalai svámí se pak otočil ke stoupenci, který seděl před ním bez pohnutí a měl zavřené oči). Řekl: „Když sedíte v meditaci bez pohnutí delší dobu, mysl se stane tupou a tamasickou. Když sedíte, pohněte prsty u nohou, to je dobrý prostředek, jak se zbavit tamasického vlivu. Mirabai měla ve zvyku tančit a zpívat, to je dobrý způsob meditace. Giri pradakšina (obcházení kolem Arunáčaly) je také velmi dobrá. Je to meditace v chůzi.“