Jak na správný jógový sed nám radí Sylvie Nikolićová
Začíná další školní rok a mění se tak i náš pohybový režim. Děti usednou do lavic, dospělí za pracovní stůl a začínající jógini se učí jógovým sedům.
Sed obecně je pro nás pozice náročná, z anatomického pohledu nepřirozená. Měli bychom ji proto často střídat s jinými vhodnějšími pozicemi.
V józe používáme různé typy sedů, kdy sedíme – tedy opíráme se o pánevní kosti a o některé části dolních končetin. Velmi podstatné je zmínit hned na počátku praktikování jógových sedů fakt, že není všem dána stejná maximální kloubní pohyblivost a tak ne všichni můžeme sedět v lotosovém sedu.
Záleží na postavení kostí v kloubech, na jejich délce a také na kvalitě měkkých tkání, které danými kostmi pohybují. Proto se nesnažme dotlačit své tělo za každou cenu do tvaru, který by odpovídal naší představě dané pozice. Základem sedu je správná opora o sedací kosti, které se v pozici jakoby oddalují od sebe a jemně sunou dozadu, pánev se tak lehce naklání dopředu.
S o to menším úsilím se nám následně daří sed s napřímenými zády. Můžeme si představit, že sedíme jako bychom měli na hlavě korunu, aniž by nám sklouzla dolů. Opora v oblasti dolních končetin je dle typu sedu, jak daleko křížíme či přes sebe překládáme bérce. Ale i zde nám může být pomůckou představa jakési pomyslné opory – třeba bubliny, do které se jemně opírají naše kolena.
Můžeme si vypomoci bločkem pod hýždě, kdy se ve vyvýšené pozici pánve snáze daří překlápět pánev dopředu a tak podpořit napřímení páteře.
Dalšími variantami je vypodložení kolen, pokud jsou příliš vysoko nad podložkou a nedaří se tak uvolnit vysoké napětí měkkých tkání na vnitřní straně stehen.
Pokud si vše shrneme, je tu důležitá správná opora, směr vzhůru, který nás napřimuje a udržuje páteř nad pánví a na závěr uvědomování si přílišného napětí kdekoli v těle, které se snažíme postupně uvolňovat, rozpouštět, aniž bychom ztratili dosažené nastavení či tvar naší pozice.
Jak poznáme, že sedíme správně?
Pokud jsme pochopili již zmíněné aspekty pro zdravý jógový sed a daří se nám je aplikovat, pak bychom neměli cítit bolest v zádech, neměli bychom mít ramena vytažená vzhůru a vnímat tak vyšší napětí na horní straně ramen či v oblasti krční páteře, neměli bychom pociťovat příliš velký tlak či tah v kolenou. Současně bychom měli vnímat náš dech – jak je plynulý, přirozený, bez rušivých myšlenek na to, že nás někde něco tlačí či bolí. Pokud budeme pozorní vůči sobě, budeme trpěliví a budeme respektovat možnosti svého těla, stane se sed tou správnou pozicí pro práci s různými dechovými a koncentračními technikami.
autorka článku: Sylvie Nikolićová
